Po patnácti letech oprav, modernizace a opakovaných odkladů se ruská jaderná útočná ponorka K-328 Leopard třídy Akula konečně vydala na první zkušební plavbu. Jde o jednu z nejdéle modernizovaných ponorek ruského námořnictva, jejíž návrat ale představuje důležitou posilu pro Severní flotilu, i když zároveň odhaluje chronické problémy ruského loďařského průmyslu.
Od elitního lovce NATO k nekonečné modernizaci
Leopard patří do projektu 971 Ščuka-B, na Západě známého jako třída Akula. Tyto ponorky byly během studené války považovány za jedny z nejnebezpečnějších sovětských útočných plavidel. Jejich hlavním úkolem bylo vyhledávání a ničení amerických ponorek s balistickými raketami, ochrana vlastních strategických sil a útoky proti hladinovým svazům NATO.
Ponorka vstoupila do služby v roce 1993. O necelé dvě desetiletí později, v roce 2011, zamířila do loděnice Zvezdočka v Severodvinsku na rozsáhlou generální opravu. Tehdy se očekávalo, že se vrátí do služby během několika let. Místo toho se modernizace protáhla na dlouhých patnáct let.
Nová výzbroj místo starých střel
Nejdůležitější změnou je přechod na moderní řízené střely Kalibr, které umožňují údery nejen proti lodím, ale také proti pozemním cílům na vzdálenost stovek až tisíců kilometrů podle použité varianty. Modernizace zahrnuje rovněž nové elektronické systémy, senzory, navigaci i opravy jaderného pohonného systému.
Ruské námořnictvo tím získává univerzálnější platformu schopnou působit jak v klasickém protiponorkovém boji, tak při útocích hluboko do týlu protivníka.
K-328 Leopard: Symbol návratu Severní flotily
Leopard bude po dokončení zkoušek zařazen zpět k Severní flotile, která představuje nejvýznamnější složku ruského námořnictva. Právě odtud operují strategické ponorky nesoucí balistické rakety i většina ruských víceúčelových jaderných ponorek.
Jeho návrat přichází jen několik týdnů poté, co se po téměř třech desetiletích oprav vrátil do aktivní služby také jaderný raketový křižník Admiral Nachimov. Moskva tak postupně obnovuje své nejsilnější jednotky určené pro operace v Arktidě i severním Atlantiku.
Limity ruského průmyslu
Přestože ruské námořnictvo získává cennou bojovou jednotku, patnáctiletá modernizace zároveň ukazuje limity domácího obranného průmyslu. Nedostatek financí, sankce, komplikované dodavatelské řetězce i přetížené loděnice způsobily opakované odklady nejen u Leopardu, ale také u dalších modernizovaných plavidel. Ve srovnání s novými ponorkami projektu 885M Jaseň-M zůstává Leopard konstrukčně starší platformou. Modernizace však výrazně prodlužuje jeho životnost a umožňuje, aby ještě řadu let představoval významnou součást ruských podmořských sil.
V době rostoucího napětí v Arktidě a severním Atlantiku představuje každá modernizovaná útočná ponorka pro Rusko významné posílení. Leopard může doprovázet strategické nosiče jaderných zbraní, sledovat plavidla NATO nebo provádět údery střelami Kalibr proti pozemním cílům.
Zároveň ale příběh Leopardu připomíná, že i přes návrat několika ikonických lodí zůstává tempo obnovy ruského oceánského loďstva výrazně pomalejší, než Moskva původně plánovala. Patnáct let čekání na jedinou modernizaci je výmluvným důkazem, jak náročné je dnes udržet v provozu dědictví sovětské éry.
Zdroj: The Barents Observer, ArcticToday
Autor/Licence fotografie: Ponorka třídy Akula, Alex omen – Own work, CC BY 3.0